Co se týče jablek, nikdo to s nimi neumí lépe než Krings

Když Alexander Krings otevře dveře svého chladírenského skladu, čas se na chvilku zastaví. Vzduch o teplotě jen jeden stupeň Celsia fouká proti vám, dere se skrz hrubé bundy a dlouhé vlasy postaví. Přesto se návštěvník kvůli ledové zimě nevrátí zpět, ale nechá se nalákat a vstoupí, přitahován sladkou vůní. A ve velké hale, s hlavou zaraženou hluboko do týlu, můžete vidět stovky dřevěných beden, na kterých odpočívají tisíce jablek.

Je horké léto roku 2018, které nechce skončit ani na podzim. Sklady v Rheinbachu plní až po stropy. Zde mezi Bonnem, Siebengebirge a Eifelem se nachází sídlo rodiny Kringsových. To, co začalo v roce 1958 pěti hektary půdy, dědečkem Wilhelmem a několika jabloněmi, se dnes rozkládá na 150 hektarech a rozrostlo se na skupinu společností se čtyřmi dceřinými společnostmi. „Pěstování jablek je celý náš život,“ říká Alexander Krings.

 „Tvoří základ naší rodiny. Se vším, co s tím souvisí: sklizeň, skladování, balení, dodání zákazníkovi.“ Ve 36 letech vede se svým otcem Wilfriedem podnik, který se 150 zaměstnanci tvoří celý svůj logistický řetězec. A protože jsou v tom Kringsovi tak dobří, přebírají také práci pro třetí strany. Dodavatelé pocházejí ze severní části Německa nazývané Altes Land, dále z Itálie a Číny. Dovážejí citrusové plody, čekanku a kořeny zázvoru. Podnik Krings kontroluje zboží podle přísných kvalitativních předpisů a balí je do síťovaných tašek, na podnosy, do pytlíků, beden. Poslední zastávkou jsou velké supermarkety v Německu a v zemích Beneluxu.

– Alexander Krings

Třídit, balit, vyhodit.

Ale podnik Krings, to jsou hlavně jablka. Dominuje také obrázku v interní balírně, která trochu připomíná příjem zavazadel na letišti. Jen s tím rozdílem, že se zde po pásech pod přísným dohledem bezpečnostních pracovníků nevezou kufry a batohy. Hbitýma rukama projde nespočet jablek, kontroluje se, zda nejsou otlučená, třídí se podle velikosti, barvy a tvaru. Ta dobrá se rovnou balí. Ta s vadami přistanou v bedně s nápisem „mošt“. Podnik zvládne 80 tun denně.

Kromě odrůd Boskoopské, Elstar a Jonagold zůstává podnik Krings věrný ještě druhé věci - hvězdě. Ve vozovém parku se nacházejí výhradně modely od Mercedes-Benz. „Táta má pro ně prostě slabost. Vždy si také každý nový vůz osobně vyzvedne,“ říká Alexander Krings a se svým otcem se musí hlasitě smát. Ten omluvně krčí rameny. „Samozřejmě to má také jasné výhody,“ vysvětluje. „Našich 44 řidičů vozidla velmi dobře zná. Navíc máme vždy skladem vhodné náhradní díly.“

Wilfried Krings tím naráží na vlastní dílnu. Trvale zaměstnaní opraváři nákladních automobilů a zemědělské techniky zajišťují, aby byla flotila vždy připravena k použití. „Všichni jsou vyškoleni na Mercedes-Benz a také provádějí pravidelnou údržbu nákladních vozidel.“

„Máme tak z krku hraboše,“ říká Alexander Krings. Kromě toho společnost pracuje na navracení svých obalů. „Neděláme to, protože je to zrovna trend současné doby. To vše je již dlouho jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů naší firemní filozofie.“

Otec a syn se dál procházejí plantáží, ze které vane sladká vůně. Ta, co vstala již s ranní mlhou a naplňuje vzduch až do chladíren v Rheinbachu. „Milujeme jablka“ – to stojí velkými písmeny úplně nahoře na firemních webových stránkách. Za tím tlustý vykřičník. A lidé to Kringsovým věří.

Fotografie: Christoph Papsch